Amen.

Taky jsme řešili zhoršené chování našeho synka ve školce, věděli jsme příčinu, kterou ale odstranit nejde, jen mírnit a pomoci mu to překonat. Učitelky byly úžasné, sedly jsme si a promluvily, ony se mě neptaly, jak ho potrestat, ale jak mu pomoct, jak s ním pracovat, aby mohli být všichni zas spokojení, jak to po většinu roku bylo.
Syn není typ, co poslouchá. Ale uznává autoritu (přirozenou, nikoliv vynucenou) a umí spolupracovat. Když se na něj jde silou, jde do opozice a není hybné síly, která by ho vykolejila z jeho osy. Ale když ho nikdo nesrovnává, neshazuje, netrestá, je tahoun třídy, spolupracující, pracovitý, zapojuje se, motivuje i jiné děti.

V karate je za hvězdu mezi malošky. Nenechá si nic líbit, je ale velmi přátelský, občas to svou přátelskostí taky přeháněl. Se stresem potřeboval pomoct, ne trestat a odsuzovat, což někteří udělali. Učitelky byly úžasné, společně jsme to zvládli.

Zakladatelko, a ty se synem umíš pracovat? POraď tedy učitelkám, jak s ním spolupracovat. Neodsuzuj je, jako nechceš, aby ony odsuzovaly tvého syna...