Šla bych do Blatenské, mívala sice špatnou pověst, ale prý se to tam radikálně zlepšilo. My jsme z Hrabákovy před pár lety utekli, byla tam jediná výborná paní učitelka Madlenka, jinak to byla hrůza. Vedení, učitelky, jídelna...

Co mě drtilo, že je to školka přímo u lesa a v lese za dva roky byli jen jednou, když byla mlha a učitelky by na děti na zahradě neviděly. Důvod? V lese jsou klíšťata a exkrementy. Jinak chodí děti jen na zahradu, a to ještě stylem, že když není zrovna dokonalé počasí, vylezou před školku v 11:15 a v 11:30 jdou zpátky. Mám to z první ruky, koukám na to z okna.

Tříleté dítě dali do třídy plné předškoláků, takže se nemohla chytat, ale učitelka na to nebrala ohled, byla na ni ošklivá, netrpělivá, často na ni křičela. Děti si z ní udělaly panenku na hraní.

Kdykoli jsem odpoledne nebo po obědě přišla pro dítě, seděla učitelka u stolku a četla si časák.

Nutili dceru do jídla, pranýřovali ji za moje požadavky. (Zašla jsem do kuchyně s prosbou, aby do naší dali místo pomazánky krajíček chleba jenom s máslem, že tavené sýry a uzeniny dcerka nesmí. O svačině vtrhla kuchařka do třídy, a křičela, čí že to byla matka, která chtěla ten nesmysl s máslovým chlebem? Tříletá dcerka se tam rozlakala.)

Dvacet stejných obrázků na nástěnce.
Do divadla jezdili jenom předškoláci, protože je to zvyklost, a mladší děti do MHD učitelky nevezmou.

Prostě ačkoli mámem Hrabákovu přímo pod okny, vozila jsem děti nakonec do soukromé školky v Kunraticích, kde byl naprosto jiný přístup k dětem.