Tomášek chodí sám od 8,5 měsíců, klečí a sedí od 7 měsíců. Po schodech umí chodit už pěkně dlouho. Z hrníčku se napije velmi pěkně, když mu ho držím- je to raubíř, velmi neklidný a živý, takže by určitě hned sám hrnek otočil dnem vzhůru. Od roka projevuje touhu sám se krmit lžičkou, což velmi dobře zvládá pokud je to kašovitá, či tuhá strava, polévku ještě neumí. Ruku mu přitom ještě trochu jistím, misku přidržuji sama (stejný případ jako s hrnkem), pod bradičku občas taky pohotově musím přistrčit ruku nebo ubrousek, aby se moc nezašpinil. Už zkouší jíst i vidličkou - docela se mu to daří. Co se týče mluvení - je to horší. Mluvit totiž nezačal od obvyklého:máma, táta, bába, ham. Začal říkat: vidím, chci, dej, dívej. Nechce opakovat slova, jen když má náladu. Ovládá spoustu složitých i jednodušších slov, ale říkat je nechce. Např. mu rozumíme slova: strašidlo, popeláři, letadlo, kaktus (asi nebudete věřit) - říká je ale jen málokdy. Slova: táta, děda - začal úspěšně opakovat na 14 měsících, máma řekl prvně teprve asi před 10 dny. Jídlu říká: mamam - stejně jako pití a někdy i dudlíku (kterému však někdy říká: dudá nebo dudu). Je prostě líný. Pohybově ovšem velmi nadaný (všude vleze). Tohle jsou jen hloupé vývojové tabulky, každé dítě je osobnost a bude se řídit svými instinkty a ne tím, co je psáno. Proč bychom se s tím měli lámat hlavu. Ať jsou, jací jsou. Stejně je milujeme - děti naše.