Teď jsem v půlce třetího neplánovaného těhotenství a o peníze mám taky největší strach. A to máme jen půjčku na auto. K nám to prostě přišlo, takže tam odpadlo to přemýšlení jestli jo nebo ne. Teď jsem to měla nastavené tak, že ani náhodou, mám dva malé kluky, dávají mi občas zabrat, takže jsem byla zaskočená a furt si říkám, jak to sakra zvládneme. U nás to třeba neřešila tchýně, ta to vzala, jak to přišlo, raduje se, horší to bylo s našima, a ty jsou podstatně líp zabezpečení než tchýňka. Moje máma to, myslím, nerozdýchala dodnes. U nás v rodině je prostě norma mít dvě děti. O oblečení a jídlo strach nemám, to se vždycky nějak udělá, podědí, nakoupí v sekáči nebo u Háka, jídlo taky, kde se nají 4, tam se i ten pátý nají, ale ty další náklady, no jsem na to zvědavá.