Co se týká známkování výchov jsem proti.Sama jsem si toho užila až příliš-nemám hudební sluch,cit pro rytmus taky ne a i když to tak nevypadá v tělocviku jsem taky rekordy netrhala.Dopomáhala tomu,dle mého názoru i "snaha" jedné z mých učitelek-v situaci kdy jsem stála před žíněnkou duševně smířená s tím,že povinnou stojku zase jednou nesvedu prohlásila (před celou třídou)"to nejlepší na konec!"...divte se ,že to pak skončilo 3 na vysvědčení.To byl tak trochu extrém,vždy jsem dostávala z milosti za 2.Ale přežila jsem a dokonce v posledním ročníku gymnázia jsem sebrala odvahu a požádala učitelku,už jinou jestli by nebyla tak hodná a právě kvůli průměru by mě nedala jedničku a musím přiznat,že to doopravdy udělala i když stojku neudělám doteď.Je to pro děti kruté,ale zvlášť s podporou rodičů(ta u nás doma nikdy nechyběla)to jde zvládnout.(A ne každej tělocvikář/ka jsou až tak na hlavu jak se nám někdy zdá.)