Ne, byla jsem ticho, protože když jsem byla u něho doma poprvé, coby milenka, tak mi do toho, přesně jak ty píšeš, vůbec nic nebylo, tenkrát jsem se nad tím jen pousmála, protože jsem nechápala, jak může mít někdo doma takový bordel.....Když jsem se sem pak stěhovala, tak už mi do smíchu tak nebylo, protože jsem to musela uklízet..... Jinak tohle je jen jeden důvod z mnoha, jak jsem psala, i ona byla nevěrná. Nejdřív virtuálně, pak i fyzicky. Ale abysis nemyslela, že já jsem měla být jako na oplátku , ve smyslu, že jí to chtěl manžel vrátit, tak to ne, on, když nevěru zjistil, v tu dobu nebyli ještě manželé, tak měl takový strach, že o ni přijde, že ji požádal o ruku a vzal si ji, což podle mě není dobré řešení.... Ale to je každého věc..... My jsme spolu byli milenci ani ne měsíc, když se šel manželce sám dobrovolně přiznat, že se zamiloval a že situace je taková, že i když ji má rád a na rodině mu záleží, už s ní nemůže nadále být a chce se rozvést. Podle mého se k tomu postavil jako chlap a jak sám několikrát řekl, že zatím neměl jediný důvod toho litovat, snad jen kvůli dceři. Někomu to může připadat směšné, jak někdo může po měsící jiného vztahu rozbít rodinu, ale my jsme oba dva tak nějak cítili, že k sobě prostě patříme a že oba jsme přesně to, co ten druhý potřeboval.... Můj muž se o své ženě taky nevyjadřuje hanlivě, my se o ní totiž doma nebavíme - nemáme důvod. Dceru si bere na víkendy, ale matka už ji nepředává a domů chodí sama, takže se ani nevídají.... I dcera o matce u nás nemluví.