Irulko - no jo no, to je o úhlu vnímání. Ne, že by mi bylo příjemné, kdyby manžel přivedl podobně návštěvu a byl doma bordel.

Ale manžel ji nepřivede, když ví, že mám termín a ač pracuju doma, bytem max. prolítnu do sprchy, na záchod a jídlo mi k počítači musí přinést, jinak - nemám-li splněno, zdechnu. Ne, nežijeme v bordelu, ale když dorazí návštěva a před ní prošel klient v tomhle počasí, je našlapáno na chodbě - až v obýváku třeba.

Viz. dneska večer, teď už mám splněno.... a manžel šel spát, tento víkend nebyl žádný host, hurááá, to bych se styděla, uklízela jsem naposledy ve čtvrtek.

Není to vůbec o tom, že by manžel nebyl schopen sám uklidit, to je - ale prostě si spousty věcí nevšimne a ví, že by mi vadilo, kdyby host nebyl patřičně uctěn, tzn. nemám-li něco k zakousnutí v lednici a nepřeleštěnou kuchyni, kam svítí sluníčko.

Takže asi ano, náš dům vnímám víc jako vizitku, co se úklidu týče - mou - asi jsem v minulém století, taky se snažím být pohostinná, tudíž manželovy návštěvy bývají očekávané. Nakonec, - mé taktéž, třeba už jen tím, a tím, že manžel zastane mnoho domácích prací (včetně vytírání) se tak nějak vzájemně uctíváme a suplujeme případné nečekané hosty a ti to omluví.