Máte holky pravdu, ono je to fakt někdy k smíchu a když to teď tak po sobě čtu, tak to vypadá fakt tragicky Já o sobě vím, že jsem abnormálně pořádkumilovná, prostě jsem tak naučená z domu, já jsem třeba nemohla z baráku dřív, než jsem doma vše uklidila, přemyla podlahu atd. a to podotýkám každý den....(Myslím tedy když jsem bydlela s rodiči). Asi jsem i tak trochu otrok své domácnosti, to je taky fakt, můj chlap mi za to nadává, že se kolikrát bojí i najíst, aby mu někdy neupadl drobek Bývalý zase říkal, že když si na stůl připravil večeři, tak než se k ní stihl dobrat a najíst se, tak jsem mu to uklidila Jinak mi věřte, s bývalou to řešil, ale jak jsem psala, nebyl to jediný důvod a i když už jsem to tu psala,můj chlap prostě umí vzít do ruky koště, mop, lux, hrnky ve dřezu nemíváme, protože jsme naučení použité nádobí ihned uklidit do myčky. Já mám na ten úklid času dost, protože nechodím do práce, až budu, taky to bude asi vypadat jinak. Děti máme doma celkem tři a snažím se je učit, aby si po sobě uklízeli - to není podle mého nikdy na škodu. NEmám kolem sebe ráda poházené věci, mám ráda čisto, vytřený prach, atd..... Ale kdybyste věděli, jaký já jsem byla jako děcko nehorázný bordelář Mamka ze mě byla vždycky nešťastná a každý rok jsem musela čertům slíbit, že si budu uklízet školní aktovku a nebudu v ní nosit plesnivé svačiny