Já bych na to nervy neměla, ale švagrová to dělala běžně. Nechala tříleťandu u telky a šla, klidně takhle byla doma 2x denně. Tvrdila, že si je jistá, že tam prostě bude sedět. Ale já bych měla celou cestu v hlavě katastrofické scénáře (viz včerejší téma o černých myšlenkách) od dítěti se něco stane přes doma se něco stane až po mně se cestou něco stane, že bych to fakt neriskla. Ale já bych ho dala kočáru a jeli bysme.