Martino, já mám holky (14 a 6) a je to někdy taky utrpení. Mladší vždycky přijde za starší do pokoje, nese jí např. na talířku hroznové víno a starší jí řekne: "No, jo, polož to tady a mazej a zavři dveře". Je na ní jak pes, vypozorovala jsem, že mladší se už jí nějak podvědomě bojí. Taky si s ní starší nezahraje, buď se učí nebo poslouchá hudbu a malou bere jako votravnou štěnici. Někdy (ale to jsou světlý výjimky) se zas o ni dovede postarat, když nejsem doma - uvaří jí čaj, namaže chleba, připraví věci na oblečení, povídá si s ní, ale to fakt musí mít náladu. Taky mi starší vyčetla, že jsme měli malou mít dřív, že je mezi nimi velký věkový rozdíl. Někdy jsou dny, kdy bych starší "přizabila", jak je na malou protivná, někdy zas to jsou takový 2 sluníčka, ale nedala bych je za nic na světě. Myslím si, že starší pochopí a ocení, až bude velká, že tu na světě má někoho blízkého. Musí k tomu asi dozrát, momentálně to ještě jaksi nechápe.