Zerat
byla jsem v Anglii v rodině se 7 dětma, kde bití dětí bylo naprosté tabu. Nejstarší už byli skoro za pubertou, nejmladší batole. Ty děti byly podle mě slušně vychované, i když živé a ne nutně absolutně poslušné děti. Můj dojem tenkrát byl, že bych tomu tříleťákovi nejradši občas jednu plácla, ale dneska zpětně a se zkušenostma s výchovou to už vidím jinak Oni byli sebevědomí a bez komplexů, což u českých dětí bývá občas problém.


I tady znám rodiny, kde se děti nebijou a jsou v pohodě, takže to jde. Netvrdím ale že vždy.