zerat,
jasně, já mluvila o dětech, který jsou už schopný pobrat, jaké následky může mít jejich rozhodnutí. Ve dvou letech se syn rozhodoval tak leda o tom, co si vezme z lednice na svačinu nebo v kolik hodin se půjde koupat, ne o tom, kam půjde, když je někde venku s dospělými osobami.
Samostatné rozhodování musí být úměrné věku, nátuře a inteligenci dítěte.