Dobrý večer,
dovolím si přispět s naší zkušeností s rozdělením dvojčat ... (Holky si nejsou podobné, nikdo si je nikdy nepletl, neseděly spolu ani v MŠ, ani ve škole.)

Po vyšetření v poradně na konci 1.tř. nám byla doporučena dyslektická tř., nejlépe pro obě holky, ale bohužel ne příliš milým způsobem (máme je tam dát, jinak se třída neotevře...).
Tato třída je v jiné škole, v podstatě stejně daleko vzdálená od bydliště.

Rozhodli jsme se pro jiné řešení po dohodě s učitelkou (holky dyslektickou třídu kategoricky odmítly), obě holky nadále pokračovaly spolu, ale během 2.tř. se ukázalo, že u jedné z holek bychom o tom přece jen měli uvažovat (není čistý dyslektik, byly i jiné problémy - nesoustředěnost, hypoaktivita a různé jiné, v zapisování úkolů se spoléhala na sestru, ta jí je nechtěla prozradit, naopak holka, která měla více problémy s učivem, byla opěrným bodem pro tu druhou ve vztazích) - hodně jsem si to myslela já, okolí (dospělí) se mnou příliš nesouhlasilo.

V podstatě ani v poradně mi to až tak nedoporučovali, navrhovali, že máme používat např. v matematice tabulky, v češtině zkrátit diktát (to už jí umožnila učitelka ve 2.tř.).

Nejpodstatnější pro mne bylo, že ta holka, které se to týkalo, s navrhovaným řešením okamžitě souhlasila a chytla se toho (souvisí to s její povahou, snadno se nadchne pro novou věc, ale dlouho jí nadšení nevydrží...) - byla nadšená, že to je jen její škola, jen její učitelka (předhazovaly si, která učitelka je lepší, obě se byly podívat na své nové třídy - obě měly od 3.tř. jinou učitelku).

Samozřejmě, že jsme z toho měli strach, hlavně já (většina přípravy je jen na mě, rovněž zabezpečení kroužků), mají jiné učebnice, jiné úkoly, dokonce jsme zvládli i ředitelská volna a chřipkové prázdniny, které byly jinak a rozdílný rozvrh jsem loni řešila družinou.
Letos (4.tř.)je to trošku horší, protože už do družiny nechodí (není místo), ale dá se to trošku pokrýt kroužkem, který je do 14:30 hod.

A najednou po roce "klidu", kdy konečně nemusíme tak moc dřít doma a dopisovat to, co nestihly ve vyučování a procvičovat to, co jim nejde, je tu otázka: "Mami, když mi to ve škole půjde, můžu už se vrátit?"
Já vím, je na to celé 2.pololetí, stejně tahle třída funguje jen do konce 5.třídy a pak by se dítě mělo vrátit na kmenovou školu, ale upřímně - mám z toho až strach, nejsem si jistá, nakolik je na to už připravená, zdá se mi, že když zůstane v dyslektické tř. ještě i v 5.třídě, tak to bude jen dobře...
(její učitelka mi řekla, že je to v podstatě na mě, což mi momentálně moc nepomohlo... a na jednu stranu mě to trochu překvapilo)

a taky se bojím, co to s nimi udělá, když budou zase spolu v jedné třídě a půjdou do puberty...

Tak se mějte co nejlépe a za mě dodám - nechte si sice poradit, ale dejte i na svou intuici, což já jsem bohužel v jednom případě nedala a nedopadlo to zrovna nejlépe...

Hanka