Tenno, to já se emancipovaně cítím, i když jsem doma. Naopak kdybych se od porodu hnala do práce, cítila bych se jako služka z 19. století, která by na RD skutečně jít nemohla. Někdo to má přesně naopak, a taky je emancipovaný.
Žiju v době svobodné volby a žiju ve správném tělě, protože jako žena mám podstatně více možností, jak se svým životem naložit, aniž by si na mě někdo ukázal prstem. Mohu jít do práce i být doma. Můj muž má jen jednu volbu - být živitelem

Ano, vedle superžen a supermatek vedu život nezajímavý a nedostatečný, z VŠ zbyl už jen ten diplom.
Do práce pochopitelně jednou půjdu, nežijeme jen z lásky a vody, peníze jsou třeba. Z pocitu jakési realizace to ale nebude, být ženou v domácnosti, nenudila bych se. Ale tento luxus si nemůžeme dlouhodobě dovolit, tak to holt bude jinak, než bych ráda