psychické, ale to člověk, který to nezná - neví.

Někdy třas, někdy prudká bolest hlavy, studený pot, horko, pocit na omdlení, bolest na hrudníku, horko, zima... a pocit, že teď hned umřu, nebo když neumřu, minimálně omdlím.

Tak dlouho jsem si říkala, že fyzicky pohoda a psychicky - blbost, silní jedinci ) holt nemají nic podobného a ještě ženský), až jsem si vyrobila tu panickou poruchu tak velkou, že jsem se bála vylézt ven.

Pak už to bylo hodně pitomý, někdy jsem neslyšela, občas neviděla na jedno oko, nebo se mi obraz míhal, brnění končetin, nepohyblivost jedné strany těla... až jsem skončila u praktika s podezřením a vlastně jasným, že mám roztroušenou sklerózu. Vyšetření nepotvrdila, pak praktika napadlo, jestli nemám v čudu psychiku...

Psychiatr po pár větách... "slušně rozjetá panická porucha". Léky pomohly, brala jsem je rok nebo rok a půl, pak rychle vysadila /protože jsem blbá/, pak nové nasazení léků, ale rychlejší, tělo bylo zvyklé, a pak pomalé vysazování. Bez léků jsem přes cca 2-3 roky s jedním minelem, ale stačilo menší množství a trochu se šetřit.... člověk rychle zapomíná.