babiki Seropram kapky, prostě antidepresivum, chodila jsem i na psychoterapii, ale to nebylo ono, pak samoléčba, pes, manžel, děti, prostě donutit se fakt vypnout. Děti poměrně velké, takže to nebylo o vyřízených nocích při kojení, potkat mne to v tuhle dobu, fakt nevím.

S léky už to bylo i možné, bez nich nemyslitelné, jsem byla jak "ječící drát", hyperaktivní, v noci uvařená hlava, nevyspalá, ale zároveň i nesoustředěná, prostě fakt jak když jedu na blesku.

Netvrdím, že léky jsou jediná možnost, mně pomohly tyhle a opravdu až psychiatr, těch možností je asi víc, znám lidi, co se sedřeli v posilovně (chlapy většinou), někomu pomohl psycholog a terapie bez léků, někdo se s tím prostě prodřel sám tak nějak o sobě (to spíš ženy) - jen to, co vnímám.