Sylvo, ono také strašně záleží na věku dítěte. Právě jsem teď psala v jiné diskusi, jak jsem jako dítě snila o tom, že nikdy nebudu pracovat a budu se jen starat o děti. Jenomže jak jsem rostla a měnily se mé požadavky, tak jsem ten názor dost změnila. Jako malá jsem si dokonce říkala, že by bylo skvělé, kdyby nikdo z mých příbuzných nepracoval a měli na mě hodně času. Ten člen rodiny, se kterým jsem v době dospívání měli největší konflikty (nechci psát, kdo to byl, naše vztahy se od té doby radikálně zlepšili a dodatečně všeho lituje), mi často nadšeně líčil, jak se mi po odchodu do důchodu bude hodně věnovat. Tu situaci dokonale vystihuje přísloví, že největším trestem je, když se nám splní naše sny.