Já mám právě případ jedné tragické ženy v domácnosti v rodině. Je to tchyně. A právě se tam projevují všechna negativa, co s tím mohou souviset. Manželovo dětství pod drobnohledem matičky, která neměla do čeho píchnout a tak se celý její život upnul na řašení každé jeho blbé dvojky ve školce, nebyl žádný med. Jak mohl, odjel 200 km z domova na VŠ. Ta domácnost je finančně v prdeli, tchyně je po životě v domácnosti nezaměstnatelná, jakmile vypadne tchánův výdělek (do pěti let půjde do důchodu...), máme jejich domácnost finančně na hrbu asi my (muž je jedináček). Dost se toho děsíme.
Taky tchána si svým oprašováním "vychovala" v nesamostatnou postavičku, co si ani neohřeje jídlo.
Vznikla tam řada vzájemných závislostí, které udělají průser z jakéhokoli případného problému. Manžel coby potomek, na kterým bude to řešení, je z toho dost nešťastný.

Druhou možností samozřejmě není dát dítě úderem 3 let za každou cenu do školky a jít full-time makat... Taky "kopu" za částečné úvazky.