Naši si chtějí vzít staršího v březnu na pár dní. Bydlí 200 km daleko. Už u nich bez nás byl. Má je moc rád. Z čeho mi je vždycky úzko, je ale ta cesta. Vezou ho autem (téměř celý úsek po dálnici). Můj taťka je dobrý řidič, má naježděno tisíce km bez nehody ( pouze 1 menší ťukanec ne jeho vinou).. Jenže magorů je na našich silnicích víc než dost. Ale vím, že mi zas nebude nejlíp a v klidu budu, až budou bezpečně u prarodičů doma. Když řídím já (manžel neřidič), tak vím, že je to velká zodpovědnost i riziko, ale pokud by se něco stalo, můžu to vyčítat jen sobě. Když ho vezou prarodiče, tak přece jen nervozní jsem.. Máte to někdo podobně?