Ecim,

omlouvám se, jestli se teď dotknu já Tebe (nemám to v úmyslu), ale mám dojem, že máš v tomto směru nějakou nezpracovanou špatnou zkušenost z dětství (tipla bych si, že jsi měla takovou maminku a ještě teď jí to máš dost za zlé) a tak se "přešviháváš" do opačného extrému - ne že by Tobě osobně vadilo být v domácnosti, ale že Tě to na druhých lidech rozčiluje až do té míry, že by sis jich byla schopná přestat vážit.

Já myslím, že spousta animozit, kvůli kterým bylo koneckonců založeno i toto téma, má podobný základ - že někdo zažil v dětství něco, co se mu velmi nelíbilo (s čímž se nedá nic dělat), má z toho takovou fóbii, že by to nerad opakoval (což je naprosto pochopitelné), ale že svou averzi k takovému způsobu života zobecňuje a přenáší na všechny, kteří takový život vedou, bez ohledu na to, jestli se to shoduje i v jiných aspektech (což si už myslím, že je špatně).