Ecim,

o je logické - dokud je nutné "táhnout" a vytahovat z nějakého průšvihu, tak se všechny síly napřou tam. Když už je "vyřešeno", je tam víc prostoru na to se zhroutit nebo začít řešit to, co říkáš.

Klíč na WC a do koupelny... ty vogo, to je fakt síla .

Nedostatek náplně - ano, ale zase - to není nutně dané tím, že ten člověk je doma. Jako náplň si umím představit třeba čtení zajímavé knížky, péči o kytky, nějaké zvíře... zas je to dané hlavně tím člověkem, ač to může být podpořeno situací (pobyt doma).

Stran toho obdivu - děkuji, ale ona to není moje zásluha, ono to nějak vyplynulo. Proč se stresovat něčím, co už se stalo a nedá se odestát? Navíc jsem oproti Tobě měla velikou výhodu, že mě nikdo nedusil, v tomto směru to skutečně pokládám za určující.

Stran té ambiciózní matky - zase to je v člověku. Máš pravdu, že kdyby tato osoba byla nucena jít do práce, tak by na dítě neměla tolik času a tolik by ho nepoškodila. Ale myslím, že primární byla její vlastní nesoudnost (a díky tomu, že do práce nemusela, tak měla bohužel dost prostoru ji realizovat). Ale ne každý je takto nesoudný.

Něco podobného, jako když má někdo dost peněz a využije je na to, aby si místo normálního domu postavil ohyzdnou megavilu ve stylu podnikatelského baroka. Tam si taky někdy říkám, že je škoda, že ty peníze měl, protože kdyby jich neměl tolik, tak by si byl nucen postavit něco skromnějšího a vkusnějšího, ale nemůžu proto říct, že obecně je špatné, aby lidi měli peníze - jiný si za ty samé peníze třeba nechá postavit Loosovu vilu )