Syna nebudime nasilne, manzel ho vezme do naruce a mluvi na nej, nez dojdou na zachod, kousek, je na pul probranej, jak se vycura a polozi ho do postele, spi dal bez problemu. K dyz krici dcera, taky se neprobere - spime vsichni v loznici. Ono psat, ze nemam srdce ho budit, a stezovat si, ze se pocurava, nevim, nevim - nejsme my rodice taky od toho, abychom delali i veci, ktere nas sice boli, ale v globale jsou pro dobro ditete?