Sojko,
máš děti mladší než já a asi i vážněji nemocné - na astma má holka jen náběh. V období před 2ma lety to bylo šílený - byli marod furt, ať jsme seděli doma, nebo trajdali (samozřejmě s mírou). Taky jsme byli v té době na horách se 2 dětma na ATB, dbali jsme na řádný odpočinek, ale na sníh chodily normálně. Ono bychom se skutečně nedostali nikam a zešíleli bychom všichni - i přesto jsem byla na pokraji svých duševních sil. Děti nebyly zdravé nikdy, byly jenom více nebo méně nemocné.
Tak od jejich 2 a 4 let najednou začalo být trochu líp, kdzž se uzdravily, byly zdravé, takže jsem s nimi začala dodržovat klid při nemoci, pak je prohlásila za zdravé.
Marodí pořád hodně - dcera měla laryngitidu poprvé v životě před Vánoci a teď jí má zase, ale mezi tím byla zdravá - přežila i školkové plavání. Doufala jsem, že se jí laryngitidy vyhnou, a najednou, v 5.5 letech se mi začala dusit :-( Doufala jsem, že nemusíme mít úplně všechno, s klukovejma ušima jsme si prošli peklem.

Teď je to komplikované tím, že chodím do práce, chlap taky a hlídání skoro nemáme, jen za peníze (a zas tak moc placení nejsme) - to je o dilema víc, kdy ty děti dát do školky a kdy organizovat hlídání (když nemocné je nikdo nechce tuplem, tchýně má v péči 90 letou babičku, můj táta se léčí z rakoviny prostaty, takže školkovej bacil je to poslední, co by potřebovali)