no tak tu sedím asi tak půl hodiny, brečím a přemýšlím jestli k tomu ještě něco napsat...

přesto přezevšechno si nemyslím, že jsem špatná matka.
ikdyž je pravda, že já si něco takového přečíst, tak se taky velmi podivím, co je to za ženskou, že tohle dovolí...

Syn svého tátu zbožňuje...když má náladu,vezme ho na hokej,plavat,jedou spolu na kole.

Bojím se...když se rozejdeme,bude pořád jeho otec,bude se s ním dál stýkat a už vůbec neohlídám jak se k němu chová,co mu říká,co mu vtlouká do hlavy...

Vlad. díky