mladé myšlení má třeba PAN Arnošt Lustig, nedávno s ním byl rozhovor v MF Dnes.

Má pátým rokem leukémii, je slabý tak, že může sotva vstát z postele, má za sebou z mládí zážitky z koncentráku.

Přesto říká, že se má dobře a má i za těchto okolností hezký život (a vypadá, že to myslí naprosto vážně), je přesvědčen, že se vyléčí, je zamilovaný, dokáže si vychutnat dobré jídlo, říká, že má peněz o něco víc, než potřebuje, a měl neskonalou trpělivost s redaktorem, který mu tu jeho nemoc neustále horem dolem cpal.

Tomu říkám mladé myšlení par excellence.