Já si taky umím představit, že bych měla chuť to udělat, kdybych zjistila, že mým dětem někdo ubližuje... to je asi mateřský pud, který máme všechny. Ale bála bych se 1. že se po tom mém dítěti budou vozit ještě víc a 2. že to jejich rodiče nepodpoří, tudíž tím agresorům dají v podstatě zprávu, že to je normální chování...

Na druhou stranu, kdybych zjistila, že agresorem je moje dítě, tak netuším, co bych dělala. Byla bych šíleně zklamaná a hledala, kde jsem udělala chybu, ale jak bych to řešila, nevím.