"Ovino, je mi líto, že nechápeš podstatu - ty jsi tu popsala kupu textu o tom, že nemáme soudit chybující bližní, ale sama soudíš."
Grainne je mi líto, že nereaguješ na moje slova. Ptala jsem se, kde soudím, žádala jsem o citace toho, co mi vkládáš do klávesnice..... a pořád nic. Nebudu si tu hrát na kočku s myší, jestli chceš o něčem diskutovat, buď, prosím, konkrétní. Jinak si svoje úsudky nech pro sebe, jak jsem tě žádala.


"Tím, že vztekle zadupeš nožkou a prohlásíš, že to tak není, nic nezměníš."
Hele, já jsem v poslední době v dost velkém časovém presu, takže tu nemám kdy psát jemné úvahy, pokud to vypadá vztekle omlovám se všem, ale jestli si tu zas jen vypisuješ svoje úvahy, pak nevím, co tím chceš docílit.


"Chybu nesmázneš tím, že "přepneš" a prohlásíš, že není. Je a zústane zaseknutá, jako osten."
Opět žádám konkrétní slova, nevím, o čem je řeč. Tohle je jen plané plesknutí, abys měla navrch.


"No nic, já když mám pochybnost sama o sobě, raději zpytuji svědomí a snažím se napravit, co se stalo, abych si nezatěžovala svědomí vůči bližnímu, s vědomím, že nejsem dokonalá.
Uznávám, že ve tvé duchovní dokonalosti ti nesahám ani po paty a možná se cítíš ve své pozici a ve své dokonalosti neotřesitelná. Kdyby něco takového bylo člověku vůbec možné, snad bych ti i záviděla, ale natolik znám život, že vím, že to není možné."

Zvláštní úvaha.