Chrys,
já prostě, když si vzpomenu, co vyváděl manžel, aby se malá nenarodila, abych to dala pryč - a dnes mi s klidem napíše - nikdy jsem tě nenutil jít na potrat - taká já zírám na ta jeho slova, vracím se do minulosti do těch nocí, kdy mě, těhotnou nenechal spát a přesvědčoval, dělal scény a já si jen stála na svém - prostě sama proti všem, a teď si připadám, že jsem si snad všechno jen vymyslela a že jsem blázen? Jetě se mě zeptá, a máš na to svědky? To už se mi hrne do hlavy krev a mžitky před očima. A dnes? Milující otec, co se bere o střídavou péči. Houby - jde mu o to, aby on nebyl sám, nikoli o dítě a druhá věc - chce mi jen dál ubližovat a jako vždy si prosadit svou, protože on to jinak neumí - vždy si totiž prosadil svou. Ale já už ustupovat nebudu, to jsem delala 32 let.
A teď - proč to píšu - podle Bumbi - nechat mu malou? Protože jí u něho bude líp? hm, třeba bude mít víc peněž jako podnikatel, ale to, co jí dá máma, která jí miluje, jí nikdy nedá, a může jí mít rád, jak chce (teď jí má rád, ale trvalo mu to roky, než na to přišel, že jí má rád - prý to je u mužů normální)