Já nikdy nezapomenu na to, jak mi kdysi bývalý (a zadaný) spolužák po jednom třídním srazu vyznával lásku, byl celkem neodbytný, ačkoliv jsem mu dala jasně najevo, že o něj opravud, ale opravdu nestojím, a ve finále mě bombardovala jeho přítelkyně vzkazy, ať jí drahouše vrátím, že se ho nevzdá .. Popravdě, bylo mi jí trochu líto. chápu potřebu bojovat o milovanou osobu, ale chce to vést válku na správném poli .. Kdybych ho tenkrát chtěla, tak jí ho odvedu, i kdyby mi zvonila doma 5x denně. Ale to bylo kdysi, byla jsem mladá a nebyli v tom děti.