Jak poznamená výchova v rodině osobnost dítěte

Sedím tu na zemi opřená o zeď a myšlenky se honí mou hlavou
Proč je nejde zastavit
Proč tolik vzpomínek
Proč ani dne neznám odpověď

Život - JEN KRÁTKÝ ÚSEK MEZI ZROZENÍM A SMRTÍ A KAŽDÉMU JINAK VYMĚŘEN.Co s ním - proč nám nedali návod k použití
Dětství, prý krásné období - pokud to že nás otesají a vymodelují k obrazu svému tak ano. Ale dítě není zdrobnělina dospělého, je to jedinečná bytost která dobře ví co tady chce a čeho chce dosáhnout.
A K TOMU JI STAČÍ JEN LÁSKYPLNÁ NÁRUČ.

A tak začíná boj
Proč mám zdravit tu paní - je zlá, a pořád na nás křičí.
Nezlob a pozdrav - ne nemám ji ráda
To nevadí TAK JE TO SPRÁVNÉ A TAK SE TO MUSÍ
Procedím mezi zuby něco jako pozdrav a potichu pronesu Tebe jsem nezdravila.
Jsem prý neposlušná, tvrdohlavá - ale já chci být jen upřímná a svá
Doma v koupelně koušu do mámina županu abych ulevila svoji pokořené duši. Večer se pak v duchu mamince omlouvám, vím že to myslí dobře a mám ji moc ráda.
Jak běží čas začínám se míň bouřit a snažím se přizpůsobit. Ale tam ve mně ještě hoří uhlíček vzpoury.
Začíná dospívání - chaos v duši a vzbouřené hormony v těle. Chci někam patřit - ale ovládá mně strach budu dost dobrá budu se chovat tak jak se ode mně očekává. Vždyť co bych neudělala pro to abych byla milována.
Pár krásných chvil, něžností a sladkého nevědomí a zase mně někdo strká do davu.
Musíš se vdát, mít děti a starat se o rodinu - Tak to dělají všichni a tak je to správné.
Přestávám se bouřit a začínám věřit ,že jsem nějaká divná když nechci žít jako všichni ostatní.
A tak začíná život ve dvou, ale to už je jiná kapitola.
Jen tam ve mně hluboko ještě doutná maličká jiskřička

Omlouvám se za to že jsem tady zabrala tolik místa, ale chtěla jsem jen ukázat jak dokáže i milující rodina změnit myšlení dítěte