Ananto,
myslím si, že je to dané - z mého úhlu pohledu pokřiveným - myšlením "o co přijdu", namísto "co získám". Ztratím např. špatného manžela (nebo "mně osobně nevyhovujícího"), ale získám dobrého kamaráda. Dítě, vyrůstající v nefunkční rodině, kde je svědkem hádek, manipulace, pláče a výčitek ztratí něco, co je špatné a získá pro sebe rodiče, kteří jeden bez druhého "fungují" podstatně lépe.

Žádný člověk není můj majetek a já nejsem majetek žádného člověka. To nemá nic společného se zodpovědností vůči dětem, rodičům, rodičům mých dětí... tu lze zachovat i mimo manželství a, jak jsem už psala, nedá se samotným faktem uzavření sňatku ani získat.

Jenže člověk je majetnický tvor, potřebuje vlastnit, potřebuje ovládat a manipulovat. Proto je ideál nedosažitelný.