Jo, šel mě vyvenčit, když jsem se nehorázně ožrala na školním výletě do Itálie. Bylo to na oslavu toho, že jsem se definitivně rozhodla, že se rozejdu s pitomcem, kterým jsem se nechala ponižovat 2 roky. Nikdo jiný nechtěl opustit společnost. Tak jsme v nočním parku vedli opilé řeči a já jsem poznala, že tento kamarád je super chlap, se kterým se necítím jak hadr na zem. A řekl mi nejneotřelejší lichotku ze všech lichotníků-prý mám úžasný hlas a krásný nos (moje největší pubertální mindráky). Tak jsem si řekla, že když se někomu líbí moje vady, už ho nepustím. Znali jsme se před tím sice už 2 roky, ale až tam jsem ho začala vnímat jako chlapa. Před tím byl super kámoš, se kterým byly problémy menší. A pak to bylo ještě romantičtější. Bylo nám sice 23, ale připadala jsem si jak v 16. Vozil mě do školy na "štangli" na kole, skákal přes ploty, aby mi čmajzl růži...
KDE ZTRATIL TU ROMANTICKOU DUŠI, KURŇA???