No tak tohle jsem si myslela, ze uz si snad nikdo dneska nemysli... nam teda dite v posteli nespi a jsem za to rada, ale nemam naprosto nic proti tomu, ze nekomu spi - pokud to nevadi rodicum. To je podle me nutna podminka, to je cely. Me by to vadilo (nevyspala bych se poradne), proto tam nespi (ale nikdy ani nebyly naznaky, kdyby byly, tak to dite na silu nevyhodim, holt bych si musela zvyknout).
Kazdopadne jsem si myslela, ze dneska snad uz KAZDY vi, ze MAZLENIM se dite NEROZMAZLI!!! Mazlenim mysleno blizkym kontaktem (nosenim v satku, spanim v posteli apod.). Taky jsem si vyslechla pri satkovani, jak me decko bude rozmazlene, neni je jen DOMAZLENE, coz je velky rozdil, je krasne samostatne a naprosto v pohode, protoze jeho zakladni potreba kontaktu a jistoty byla uspokojovana. Neni fakt nic horsiho nez rvouci dite v postylce a rodice, co k nemu proste "jen tak z principu" nejdou... (Samozrejme si ale umim predstavit, ze ma nekdo tak urvane mimi, ze to proste uz jednou neda a vyrvat ho necha - byt to neschvaluju, umim si to predstavit, a to i u sebe - holt nervy ma clovek jenom jedny:(. Ale to je uplne jina situace.)