Ahojky, to co popisuješ je jako kdyby jsi byla před pul rokem u nás doma. Od rána jsme poznali,že to příjde, byl protivný a v určitém stádiu to došlo na to, že stál na špičkách a já s brekem po tolika hodinách ho násilím držela na nočníku a hrabalo mi, zda ho násilím držet aby si to ještě více "nezhnusil". Začali jsme brát laktulozu. Začínali jsme na 10 kapkách 3x deně tuším, nyní se domnívám,že už to nepotřebuje. Měl strach jít kakat, jednou ho to bolelo a myslel si,že to musí bolet pořád. Zavedli jsme,že za bobek bude čokoláda, laktulozu jsme strkali snad do všeho, nejdřív to byla sranda ve stříkačce, pak už to nechtěl, tak jsme začali pít "panáky" jako s ním. pak jsem mu to dávala do pití normálně, protože to absolutně odmítal. Ted sice chodí po dvou dnech, ale vezme knížku a kaká. Trvalo nám to cca pul roku. Chce to nervy a věř, že jsem si u toho hodně pobrečela. Pevný nervy oběma