Dobrý den,
zajímalo by mne, jestli máte v rodině nebo v blízkosti někoho podobného, jako je můj otec?
Na začátek musím napsat, že mám úžasného manžela, a i když máme chlapečka s DMO a s penězma vycházíme tak tak, žijeme si docela spokojeně a šťastně. Jenže máme starosti s mým otcem.
Žije sám rozvedený, má mě z prvního manželství a o 15 let mladší dceru z druhého, na kterou platí alimenty. V podstatě to začalo tím, když se rozešel s partnerkou (s tou má tu dceru) a musel se o sebe starat sám. Absolutně neumí hospodařit s penězi. Prostě když je má, tak je utratí, je mu jedno, že za týden třeba nebude mít co jíst, nebo na zaplacení telefonu, elektriky, atd. Neumí nakupovat levně, je mu jedno, kolik co stojí. Já bych za stejné peníze koupila dvojnásobek zboží.. Když vydělával relativně dost, tak to ještě šlo. I když i tak už si půjčoval minimálně u své mamky (mojí babičky). Ona je moc hodná, podle mě až moc, a myslí si, že on je chudáček sám, nemá co jíst, má málo peněz a nikdo mu nepomůže, takže mu podstrkuje jak může (sama s dědečkem vychází tak tak). Průser začal, když si zařídil ŽL a pracoval sám na sebe v úplně jiném oboru,než v jakém je vyučen a docela ho umí. Absolutně kašlal na placení VZP a ČSSZ. Prostě to neměl z čeho platit, protože samozřejmě moc nevydělal - jeho pracovní morálka nebyla úplně ideální. Když jsem do něho hustila, jak jsem mohla, že tu socku a zdravku prostě platit musí a nabízela mu pomoc, byl velký borec a řekl, že jim ukáže vztyčený prst! To bylo a je do dneška: "Nestarej se, já si to vyřeším sám!" Nakonec pochopil, že přes ŽL cesta nevede a musel to ukončit. Samozřejmě jsme už dlouho do něho hučeli, ať jde do zaměstnání ve svém oboru. Sám se chlubil, že má tu možnost, ale že to nechce. Nakonec do toho zaměstnání stejně šel pracovat, měl tam určitě lepší peníze než při živnosti a stejně nebyl schopen své dluhy vůči VZP a ČSSZ a nevím, kde všude možně, zaplatit. X-krát jsem mu nabízela pomoc, že uděláme finanční analýzu, podíváme, se na ty dluhy, vymyslíme nějaké optimální řešení (máme známého právníka, účetní v rodině, atd. - možnosti by byly), nechtěl o tom ani slyšet. Teď už asi rok nebo více pracuje jinde, také ve svém oboru, v sousedním městě,kam musí dojíždět, ale to místo mu zařídil známý a myslím, že ho ještě nevyhodili právě kvůli tomu známému, protože už se tam několikrát propouštělo a můj otec není úplně nejlépe pracovně nasazený. Vím to, protože můj manžel s ním dlouhé roky pracoval, takže ho dopře zná. A mi stačí ho vidět doma. No a včera jsme se dověděli, že otec, aby se zbavil všech dluhů (neřekl mi kolik jich bylo, ale prý by je splácel několik let), podepsal smlouvu, díky které se vzdal veškerých práv k družstevnímu bytu, kde byl v nájmu, aniž by se poradil, zkonzultoval možnosti... Prostě se opět nemám starat a vůbec. Takže teď nebude mít kde bydlet, pokud si nenajde nějaký podnájem. On si myslel, že sežene menší byt s nižším nájmem, jenže si můbec neuvědomuje, že v soukromém podnájmu nemůže nikdy platit tak málo, jako v družstevním, kde měl jistotu, že ho jen tak nevyhodí. Ta agentura mu prý má najít nový podnájem, jenže kupodivu, všude, kde už se byl dívat, je to drahé. Naštěstí ho ještě nevystěhovali. Jsem velice zvědavá, jaký podnájem si nakonec najde, a jak bude nadále vycházet s penězi. Moc už nevěřím tomu, že se zase nezadluží. A už vůbec si nedokážu představit, co bude, až třeba přijde o tu práci, kterou teď má. Je tam nespokojený a pořád se dívá po inzerátech a představuje si, že na něho každý čeká a dá mu více peněz. Musím napsat, že nemá zuby, takže vypadá hrozně-prostě propadlá pusa nikomu nesluší a navíc kouří, jak fabrika a tím pádem smrdí. Pochybuju, že takového člověka někdo zaměstná. Co bude až nebude mít na nájem? Budeme ho mít na krku, možná i jeho dluhy . Pod mostem ho přece nemůžu nechat...
Nečekám žádné rady, jen jsem to potřebovala ze sebe dostat. Svěřená starost, poloviční starost, že?