Brebberry,
o to až tak nejde... já šťastně vdaná nejsem a mám dost podobný názor jako David. Mně přijde nedůstojné nasazovat po rozvodu psí hlavu někomu, s nímž jsem žil, koho jsem měl rád a s kým jsem si pořizoval potomstvo. Nedůstojné a infantilní. On mi vzal hračku, proto je fuj a bekanej. Jenže člověk není ničí hračka a pokud se rozhodne ze vztahu odejít, může mne to mrzet jak chce, ale je to pořád ten samý člověk, se kterým jsem ten vztah začala budovat.
Jistě - existují případy, kdy se partner opravdu změní tak, že je to... řekněme neakceptovatelné. Začne například pít, brát drogy, hrát na automatech. Dejme tomu. Nicméně "provinění" drtivé většiny mužů spočívá pouze v tom, že si - ti bídáci odporní - dovolili se rozvést...
Pro mne je to nepochopitelný, nechápu na základě čeho bych měla začít nenávidět někoho, kdo se mnou najednou JENOM nebydlí v jednom bytě a neperu mu trenky, protože to dělá nějaká jiná ženská...