jen k dovysvětlení : s největší pravděpodobností to auto nebylo na leasing, ale na úvěr poskytnutý leasingovou společností. To je totiž velmi veký rozdíl a lidi to běžně nerozlišují a řeknou - mám auto na leasing. ( mmch od 1.1.2011 již dokonce nemůže mít novou smlouvu fyz.osoba - občan leasing, může mít jedině úvěr) . U úvěru je to tak, že majitelem je přímo ten člověk, leasingovak je pouze věřitelem za úvěr a auto je pak vázané zástavou . Takže ve všech evidenčních systémech ( např. dopravní inspektorát) figuruje to auto , že je zítížené a nesmí se prodat. ALE - exekutor ho může klidně zabavit, když je majitel auta ve dluhu jinde. Totot zabavení je z titulu toho, že se jedná o jeho majetek. Druhým krokem pak ale musí být nahlášení exekutorem leasingovce , že auto je u nich zabavené. Leasingovce je to většinou dost jedno - resp. do jednání nevstupuje dotud, dokud by nemělo dojít k dražebnímu prodeji. Do té doby jen chce, aby byly placeny splátky. Buď dlužník dohradí a auto mu exekutor vrátí. POkud by ale došlo až k prodeji, pak musí být se souhlasem leasingovky a ta dopředu vypočítá, kolik by bylo jako její pohledávka - výpočet zhurba : počet splátek - pojištění + přeúročení + náklady. POkud by exekutor prodal, pak musí neprve uhradit pohledávku leasingovce a zbytek je pro něj. Že by ale něco mnoho zbylo - nezbyde a když tak málo. Po dotazu, jak bylo vyúčtováno prodej atd většinou odpověď je v tom duchu, že společnost není povinna toto sdělovat, ale že účetně jsou pokryty tzv. škody způsobené.
Pokud se jedná o klasický leasing, pak takové vozidlo je nezabavitelné a exekutoři to vědí, nedělají to.