Tak můj se vrátil po týdnu. Všechno fajn...jenže mi vlezl do telefonu a na fb a zjistil že jsem měla několik prozvonění s jedním mým kamarádem. O nic nešlo, jen jsme klábosili..známe se už 7 let a vždycky mezi námi bylo přátelství. on je dokonce o půl roků mladší a takový jouda pro mě. Prostě jen kamarád a nic víc. Jenže můj z toho udělal hned kovbojku a ze sebe paroháče. No byla bouřka, 2 dny nespal v ložnici. Včera jsme spolu už normálně komunikovali a dokonce se i milovali. Vysvětlila jsem mu že je pro mě jediný a on mi přitom řekl že mě miluje. Jenže předtím když mě obviňoval z nevěry kterou jsem nespáchala, tak mi řekl, že nemám chodit s tím že jsem těhotná, že by stejně nevěřil že je jeho a že bych šla okamžitě na potrat..Já samozřejmě řekla že v žádném případě. Nejsem blázen po tolika neštěstí jít dobrovolně na potrat našeho dítěte. Stejně jsem si říkala, že se mi nemůže zas tak rychle poštěstit. Zase mám zpoždění a říkala jsem si že mi to beztak zas příjde za týden. Dneska mi to nedalo a test jsem si udělala, mám tam čáru jako dálnici. Jenže já to beru jako ani ne štěstí ani neštěstí prostě nijak. Samozřejmě že mám radost, ale nevím jak tuto situaci dál řešit. Pak zas co když to nevýjde, opět. Proč nemůžu mít alespoň měsíc klid? A pořád se musí něco dít. Už mě z toho fakt hrabe.