jo limai,to jsou dobrý příklady,v tomhle bych řekla,že není si dobrý zahrávat,prostě tady hraje taky osud, amy jsme jeho strůjcem,což si teď trochu protiřečí,jsou věci,které se nám stanou počinem našeho jednání, čili když neprovozuješ žádnou magii a ani v ni nevěříš a chováš se,takjak jsi viděla doma,je zřejmé že tvým osudem je najít si chlapa podobných rysů jako táta a žít s ním v manželství jako vaši a jak to manželství dopadne,bude jen obrazem výchovy a rodinného prostředí ve kterém vyrůstáš,to není magie,ale holá skutečnost, ovšem pokud v magii věříš a nějak obrátíš svůj život ve vztahu tím nepravým chlapem, můžeš být celej život chudinka,která je denodenně bitá od toho ožraly kterým se třeba tvůj idol po létech manželství stal.

Stejně tak,ale můžeš i bez magie změnit svůj postoj v rodinu jakou si doma měla,pokud nebyla dobrá a hledat v sobě východisko z toho,proč pořád narážíš na blba,kterej tě dělá něšťastnoua zrovna najdeš toho,kterej se k tobě hodí.
V tomje vlastně taky magie na jednu stranu,ale taková,kterou už neovládáme my,ale prostě je to tak, co je asi láska??? magie,to že se dva nějakým způsobem přitahují,jiskří to mezi nimi a jak už to dopadne je věc druhá