ahoj, mám doma čtyřletou holčičku s diagnostikovanou ADHD.

Řekla bych, že tvůj chlapec je zcela normální, doma bojuje o pozornost s mladší sestřičkou, jejíž narození ho asi dost zasáhlo - viz ta regrese.

Jinak dobře se dá otestovat dítko - jestli prostě zvládá dvě věci zaráz, třeba jíst a koukat na tv.

Naše malá ve třech letech nevydržela u ničeho déle než minutu a to ani za asistence někoho, do dvou let ji nezajímala TV, špatně spala, nespala do tří let víc jak dvě hodiny v kuse, od narození do 18m furt jen vřeštěla, nedalo se s ní domluvit - scény dělala, ale nepotřebovala pozornost (to je taky dobrý ukazatel), jestli se vzteká, jen aby upoutal pozornost, nebo pokud ve vztekání pokračuje i za zavřenými dveřmi.
Nedalo se jí nic vysvětlit, na vše reagovala řevem, neuznávala jiné autority, vše muselo jet přesně podle plánu, sebemenší rozhození režimu ji vykolejilo na celý den. A to vše už od mimina, koupat ve stejnou, jíst.. a spát.. na spoustu věcí sem si přišla sama.. měla sem podezření a na tříleté jsem se zmínila dětské o špatném spaní dcerky (původně jsem to přikládala kojení, které jsem ale ve 23m ukončila ale ani po roce od ukončení kojení se spaní nezlepšilo)..
byly jsme odeslány k psychologovi - tam mimochodem ani se mnou nebyla, stejně moc nemluvila a z doktorů měla panickou hrůzu. Pak jsme byly na neurologii a pak psychiatr, tam už nám ale měli jen předepsat psychofarmaka.. a já to nechtěla., takže jsme začali s homeo léčbou.

jinak do dvou let neměla pud sebezáchovy - lezla na vše, ve 13m vylezla na patrovou postel, co je 1,7vysoko.
byla schopná z ní skočit.

Po vyšetření psycholožka naznačila, že to tam vidí na hyperaktiv, neuroložka potvrdila ADHD a hyperaktiv s afektivním strachem z cizích lidí.
Momentálně na tom už rok pracujeme s homeo se naučila spát a je jak vyměněná, dokonce spolupracuje i s doktory, pokud ale je nemocná ten strach se násobí a opět je nevyšetřitelná.
K tomu má podezření na tupozrakost a na oční půjdeme už podruhé, protože ač vyšetření není bolestivé, a i docela spolupracovala, tak když jí chtěla dr nasadit brýle na zakrytí očička a vyměření dioptrií, tak přestala spolupracovat a jen brečela, schovávala se mi v náručí a opakovala jak zaseklej gramofon, že chce domů.

Jinak - zmiň se pediatře, neříkej, jaké máš podezření, jen se prostě zmiň o chování a tak, ale to že se ve školce nesoustředí nic neznamená.. prostě třeba má problém s autoritama.. nebo ho zajímá milion jiných věcí. Pediatra ti pak dá doporučení kam jít i s žádankou.

Držím palce a přeju pevné nervi.