Ad rozvracení funkčních vztahů jako sport:
Upřímně, jakkoli jsou někteří jedinci určitě fakt bez skurpulí hnusní (i já znám takové) , nemohu se ubránit pocitu, že vždy záleží na OBOU "provinilcích", jestli do toho spadnou.
Například tuhle jsem dostala - já, opuštěná Brebbery, která bych teoreticky mohla dostat "omluvenku", že se ze zoufalství vrhám na každého chlapa, který o mě projeví zájem - pozvání na kávu. Od ženatého! ("rodinou unaveného") chlapa, byť jinak by "za hřích" určitě stál. Navíc z náznaků posledních dní jsem vyrozuměla, že mu nejde jen o jednorázový zážitek s někým, koho ještě neměl", ale přímo o dlouhodobější "alternativní vztah", protože jsem ho zaujala jako osobnost

Řekla jsem mu na rovinu, že pro mě ženatý nebo i jakkoliv jinak ZADANÝ člověk znamená prostě STOPKU, byť bych měla dožít doma jen s kočkama. Prostě JÁ rozhodně nikomu vztahy nabourávat NEBUDU, ani ze sportu, ani pro zábavu, ani "z pomsty". Koukal, jako kdybych spadla z višně.