Martino,
já bych mu asi začala jemně dávat najvo své pocity, ne narovinu, ale v náznacích popisovat co cítím, možná si ani neuvědomuje, co přesně dělá, když píšeš, že ti to odkývá. Je důležité, že se úplně nevzpírá. Popiš mu jak se cítíš, když jedná s tebou, řekni mu, jak se asi musí cítit dcera, když se k ní zachová tak a tak. Taky přece jseš ke svým dětem empatická a víš, jak se cítí. Připoměn mu, jak se cítil on když byl trestán a co si z toho odnesl.
Jinak nevím, radí se moc těžce.
Nejjednodušší by bylo rozdělení na "hodného a zlého policajta" tak to většinou v případě jako je váš dopadá, ale to by byla jedna z nejhorších variant.
Taky se určitě snaž o smazání rozdílu mezi dětma, starší dcera je už dost velká a kdyby cítila preferování jednoho sourozence, mohlo by to taky napáchat škodu.