Xantipo,
to tak u ná bohužel rozhodně nefunguje, nevím na co přesně z mého příspěvku narážíš, ale tak to rozhodně není. Spíš neděláme z tolika věcí problém, nebo věc hodnou pozornosti.
Strašně moc věcí je pro mě druhořadých, takže uklízení, spaní, jídlo, příchody domů, počítač a telvize, nákupy... to jsou úplné banality, kterýma si nebudu komplikovat vztahy. Když někdo nechá ručník v koupelně na zemi, nebudu na nikoho křičet ať to okamžitě zvedne, ale zvednu ho, když sedí celý den u počítače, tak to beru tak, že není nic lepšího na práci a nemám důvod to řešit. Když přijde domů pozdě, tak prostě přišlo, má telefon, takže mu můžu kdykoli zavolat.
Jediný můj požadavek na moje děti je aby si chránili zdraví a dodržovali zákony a morálku a uživali si život ve štěstí. Víc nepotřebuju. Chápu, že na někoho to neplatí, ale nám se to vyplatilo.