No, tak tady bude jádro pudla nejspíš v tom, o jak starých dětech se bavíme. Protože u nás doma se samozřejmě zvolňuje postupně věkem. Takže třeba dcery se neptám, zda si čistila zuby, ovšem mladších kluků ano
Tam prostě nebudu čekat na to, zda si uvědomují........ To bych se pak nemusela doplatit.
Jinak nevím, proč bych měla nechávat pohozené cosi v obýváku. Nemyslím si, že doma praktikuju tzv. tradiční českou výchovu, ale každý se musí naučit nějakým pravidlům a tak se je učí od mala.
Kupř. třeba s tím PC - pokud dítě nemá moc zájem o PC, tak to asi člověk nebude řešit. Ovšem pokud chce malý kluk pařit na PC hned, jak přijde ze školy s tím, že úkoly udělá potom, tak bohužel, to pak musím přijít a nastavit pravidla /samozřejmě, po dohodě, ale přesto se dá mluvit o nastavení pravidel/. A s těmi pozdními příchody - jistě, každý to má nastavené jinak, taky nejsem pořád doma. Takže stejně jako já říkám, kam jdu a kdy přijdu a jak je možný mě sehnat, v případě zdržení to samozřejmě taky oznámím, tak zrovna stejnou povinnost mají ostatní členové rodiny. Pokud starší syn řekne, že bude ve 3 odpoledne doma, tak očekávám, že tam bude, i když já doma nejsem a pokud to nemůže splnit, tak se ozve a řekne. To je celý, prostě normální logistika. Není to nic stresujícího pro nikoho, pokud se to dodržuje. Byla bych úplně na mrtvici, když bych musela každýho obvolávat, jestli je už doma, případně kdy bude a kde teda je. To skutečně ne.