Sýkorko - gratuluju.

Tobě a tomu, že chtěl, že jste mu za to stáli, nebo ty, nevím, zda jste v té době měli děti... alespoň kousek sluníčka na tom pijáckým mračnu.

Jinak manžel byl také kvartální, jednou za měsíc jsem ho neviděla 3 dny, pak jedou za 14 dní, pak jednou za týden, šel koupit chleba a 3 dny nezvěstný. Zpočátku jsem jančila, volala do nemocnic atd.. po čase jsem tohle přijala jako realitu, vlastně bylo fajn, když vypadl.. a kdyby se neobjevil, asi by mi to bylo jedno.

Jednou jsem na něj vytáhla nůž, rozhodnutá, ... tma, totální, absolutní (po tom napadení)... poprvý se bál on mne, ne já jeho, opravdu úžasný pocit, a vzápětí mi došlo, že to může dopadnout už jen blbě...

Opravdu gratuluju a upřímně přeju, že jste společně zvítězili.