Pozdě jsem si tě zamiloval,
kráso tak dávná a přece tak nová,
pozdě jsem si tě zamiloval!
Ty jsi byl uvnitř a já venku,
a tam jsem tě hledal,
a já šeredný,
vrhl jsem se na všecky krásné tvory, jež jsi stvořil.

Ty jsi byl se mnou,
ale já jsem nebyl s tebou.
Vzdalovalo mne od tebe vše to, co by vůbec nebylo,
kdyby nebylo tebou.

Ty jsi volal, křičel a přehlušil jsi mou hluchotu.
Ty jsi se skvěl, zářil a zahnal jsi mou slepotu.
Tvá vůně mě zaujala,
vdechl jsem ji a dychtil jsem po tobě.

Okusil jsem tě a lačním a žízním po tobě.
Dotkl ses mne a vzplanul jsem touhou po tvém míru.

Sláva tobě, Otče i Synu i Duchu svatý,
jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků.
Amen.

/ vyznání sv. Augustina, muže, který našel Boha až ve zralém věku.... /