Šešule, nádobí myje myčka:) a na kolejích se dá chodit do menzy:)
Já doma nedělala skutečně nic, k vaření ani nepřičichla, nikdy mě to nezajímalo (a můj koníček to není dodnes, denně vařím, protože je to nutnost), a přitom jsem si jako jedna z mála na kolejích vařila - prostě jsem se to postupně stylem pokus-omyl naučila. Ono totiž co se desetileté dítě učí pár let, dospělý zvládne za pár týdnů. Jasně, můžeme mluvit o jistých návycích, které mohou být důležitější než konkrétní dovednosti, ale...

U nás je to zatím dáno i tím, že na rozdíl od jiných členů rodiny já nedělám nic. Nechodím ani do práce jako manžel, ani do školy jako syn, mou jedinou starostí jsou menší děti a domácnost, takže nechat jim tu binec, aby se trénovali v úklidu by mi přišlo podivné.
POkud najdu do půlroku práci a všichni budeme tudíž mimo domov, je to jiná.
Ale abych celý den prd dělala a večer hnala dítě, které se vrátilo ze školy a následně kroužku (každý den něco po škole mají) s odpadky, to fakt ne. Navíc máme velkou popelnici a fyzicky na ni s těžkým pytlem nikdo z děcek ještě nedosáhne