Mono, ty píšeš ze své osobní zkušeností, já zase vycházím z toho, že znám sama sebe i svůj postoj k sexu. Pro mě je víc než orgasmus důležitější intimita, něžnosti a tohle všechno. Nedokázala bych trvale milovaného člověka stavět do role nadrženého prosebníka. Pokud bych s ním spát nedokázala, také bych volila rozchod. Bohudík to nemusíme doma řešit. Navzdory tomu, co jsem právě napsala, si myslím, že je důležité, aby měli partneři podobnou sexuální potřebu. Otevřeně říkám, že i když nejsem žádná nymfomanka a nepovažuji sex ve vztahu za to nejdůležitější, tak bych nechtěla mít partnera s výrazně nižší sexuální potřebou, než mám já, a to nejen z čistě egoistických důvodů (tj. abych měla dostatek sexu), ale i kvůli dětem. Protože moc stojím o to, aby moje děti měly až do vysokého věku spokojený sexuální život. A protože nechci, aby o nich jednou jejich partnerky nebo partneři měli důvod zakládat diskuse na téma "partner(ka) se mnou nespí, poraďte mi, co mám dělat".