Já jsem o tom vážněji uvažovala od tří let věku dítěte, pořád jsem měla potřebu procházet všechna pro a proti, pročítat všechny možné dostupné informace a studie. Dítko nadšeně kývlo a těšilo se a manžel to odsouhlasil jako fajn nápad, že se mu to líbí a naprosto s tím souhlasí. Příbuzenstvo ten nápad už tak nadšeně nepřijalo. Takže nejvíc jsem asi řešila já. Ale po rozhovoru s učitelkou na kmenové škole jsem si byla už taky jistá.