Umřel nám pejsek, naše psice Gina, byl to zlatý retriever, měli jsme ji 7 let. Stalo se to ve středu, ráno zvracela trochu takového hlenu s krví a motala se, pak zelezla do boudy a nechtěla už vylézt ven. Já byla s nejmladším synem zrovna u dr. na odběr krve a na kontrolu. Manžel musel do práce. Domluvili jsme se, že přijde co nejdřív a půjdeme na veterinu. Zajistila jsem hlídání pro malého a manža přišel v poledne z práce, ale Gina už byla mrtvá. Na veterině nám pak řekli, že už by jí asi nepomohli, že to šlo hrozně rychle. Nejspíš otrava. Řekli nám taky, že pejsem může mít jed v sobě několik dní a nemusí to být na něm vidět. Gina taky ten večer předtím byla úplně normální, na večeři měla vývar s masem a granule, pojedla, dcera si s ní ještě hrála na zahradě...
Já si to teď vyčítám, že jsme měli jet hned, i když by to asi dopadlo stejně.
Děti jsou ve škole, nejmenší spí, manža v práci a já koukám oknem na zahradu a ONA tam není, nikdo neštěká u plotu, nikdo mě nevítá. Nemůžu se stím nějak vyrovnat. Já vím, že jsou horší věci, ale nemůžu si pomoci, brečím a brečím a myslím na ni, nemůžu se na ni soustředit, nic mě nebaví, nemám ani chuť na jídlo...
Omlouvám se, ale potřebovala jsem se vypsat